Ovlivní výši vyměřeného důchodu odvody pojistného?
Výše důchodu (starobního, invalidního nebo pozůstalostního) vždy závisí na celkové době pojištění, ale i na výši vyměřovacích základů pro odvod pojistného na důchodové pojištění. Podle poznatků České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) se řada lidí pozastavuje nad tím, proč je jejich vyměřený důchod neúměrně nízký v porovnání s minulými příjmy. Jsou to převážně lidé, kterým je vyplácena mzda tzv. “na ruku” a potom osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ), které si platí pojistné na důchodové pojištění v minimální výši.
V případě prvním se celý problém odvíjí od praxe využívané některými zaměstnavateli, kteří zaměstnancům vyplácejí pouze minimální mzdu a zbytek dorovnávají tzv. “na ruku”. Tímto svým jednáním se vyhýbají reálnému odvodu pojistného. ČSSZ ovšem u jejich zaměstnanců eviduje pro důchodové nároky nižší příjmy a z nich potom zákonitě vypočítá i nižší důchod. Odlišná situace je u OSVČ. V jejich případě se pro výpočet důchodu používají vyměřovací základy pro pojistné na důchodové pojištění, ze kterých zaplatily příslušné pojistné. Vyměřovacím základem pro odvod pojistného na důchodové pojištění je částka, kterou si OSVČ sama určí. U OSVČ vykonávající tzv. hlavní výdělečnou činnost to musí být částka rovnající se nejméně 50 % daňového základu, eventuálně minimálnímu vyměřovacímu základu, je-li vyšší než polovina daňového základu. Minimální vyměřovací základ činí součin počtu měsíců výkonu samostatné výdělečné činnosti a částky odpovídající 25 % průměrné mzdy. OSVČ si však může, jak bylo uvedeno výše, určit vyšší roční vyměřovací základ dle vlastního uvážení až do výše maximálního vyměřovacího základu stanoveného pro daný kalendářní rok. V praxi však tuto možnost OSVČ příliš nevyužívají.