Průměrná mzda
Za třetí čtvrtletí letošního roku činila průměrná mzda 24 514 Kč, což je o 348 Kč víc než v loňském roce.
Mzdy však zpravidla stoupají deseti procentům nejlépe hodnocených zaměstnanců, 350 Kč navíc většiny zaměstnanců, tak má někdo jiný.
Nominálně průměrná mzda stoupla, reálně však vlivem inflace meziročně poklesla o 1,8 %. Pro všechny zaměstnance je nejdůležitější, jakou mzdu obdrží na svůj bankovní účet. A kolik zboží si následně za svoji mzdu koupí.
Přímé daně, tedy daň z příjmu fyzických osob, sociální a zdravotní pojištění, přitom snižují čistou mzdu. Zvýšení daní, tak při stejné hrubé mzdě znamená horší životní úroveň. Stejně tak je pro rodinnou pokladnu nepříjemné zvýšení nepřímých daní, tedy DPH a spotřebních daní, které prodražují každodenní nákupy.
Jak dosáhnout vyšší životní úrovně?
Vyšší životní úrovně můžeme dosáhnout, když zvýšíme hrubou mzdu, budeme platit nižší daně a budeme výhodně nakupovat.
Daňovou povinnost lze optimalizovat zvolením dohody o provedení práce při přivýdělku či institutu spolupráce při výkonu samostatné výdělečné činnosti.
Zvýšit příjem lze vykonáváním stejné práce ve městech s vyššími příjmy. V Praze nebo Brně je více pracovních možností s vyšší měsíční mzdou než v menších městech.
Kdo si v roce 2013 pohorší?
Příští rok nebude naším mzdám přát. Zdanění stoupne, s čímž počítá „vládní balíček“. Kdo nebude mít vyšší hrubou mzdu než v roce 2012, ten si pohorší.
Proč si při stejném příjmu pohoršíme:
Zvýšení DPH (z 14 % na 15 % a z 20 % na 21 %) pocítí při každodenních nákupech všichni občané.
Nemožnost uplatnit slevu na poplatníka pro výdělečně činné penzisty. Výděleční penzisté si tak pohorší o 24 840 Kč za rok.
Zavedení solidární daně a odstranění stropu pro platbu zdravotního pojištění. Toto opatření se dotknou občanů s vysokými příjmy, cca nad 103 tisíc měsíčně.
OSVČ uplatňující výdajové paušály nebudou moci uplatnit daňové zvýhodnění na děti (1 117 Kč za každý měsíc) a manželku bez vlastních příjmů (24 840 Kč za rok).
Medián je přesnější než průměrná mzdy
Medián mzdy je mzda zaměstnance nacházejícího se se svou mzdou přesně uprostřed. V Česku dosahuje dle údajů OECD medián mzdy přibližně 85 % průměrné mzdy.
Medián se v Česku z členských zemí OECD od průměrné mzdy liší spolu se Švédskem, Finskem, Dánskem a Norskem nejméně. Např. v Turecku dosahuje medián pouze 55 % průměrné mzdy a v Mexiku, Řecku a Portugalsku přes 60 %. Mzdové rozdíly v Česku jsou tak ve vyspělých zemích jedny z nejnižších, přesto však na průměrnou mzdu dosáhne přibližně každý třetí.
Kdo má vyšší osobní inflaci?
Mnoho občanů však má vyšší svoji osobní inflaci než oficiální. Penzisté či občané s nižšími příjmy mají zpravidla osobní inflaci nejvyšší. Nejvíce totiž stoupají ceny potravin a energií, za což utrácí tyto rodiny nejvíce. Nižší ceny spotřebního zboží se nízkopříjmových rodin tolik netýká.